Devětkrát se zastavím v České Lípě

04.05.2018 21:41

Zastavili jsme se u nás v České Lípě jednoho květnového dne 2018 ve vzpomínkách i na chodníku. Na místech spjatých s životem jedné významné části obyvatel města Česká Lípa. Na místech, jejichž dnešní podoba je jiná, než když tudy kráčeli ti, kteří pak jednoho dne museli odejít, i když odejít nechtěli. V tom květnovém dnu roku 2018 jsme přišli zavzpomínat na židovské obyvatele, kteří žili a pracovali v našem městě, odkud je vyhnala válka a ideologie. Jen málokdo z nich se do své rodné České Lípy po roce 1945 vrátil.

V roce 100. výročí vzniku republiky si často připomínáme historické dědictví a uvědomujeme se svůj podíl na něm. Všichni se například těšíme ve slunných dnech ze stínů staletých stromů, které vysadili naši předci. Radujeme se ze staletých staveb, měšťanských domů i veřejných budov, které dávají nezaměnitelnou tvář každému městu. A vysazujeme nové stromy, budujeme nové stavby, abychom i my něco zanechali našim potomkům.

Prožíváme své životní příběhy, sledujeme ty okolo nás a samozřejmě vzpomínáme na ty před námi, ať už jsme byli jejich součástí, nebo jsme o nich jen slyšeli. A tady náhle z naší minulosti zazní ten tragický podtón, kdy nenávist, nevraživost, chamtivost a závist ovlivnily životní příběhy našich předků i našeho města.

Naši židovští spoluobčané tu žili a obchodovali, když Elblové tepali cínové talíře, Hans Kriesche pekl preclíky a psal kroniku a Zikmund z Vartmberka projížděl kočárem z Nového zámku na českolipský hrad.

Naši židovští spoluobčané trpěli s ostatními ve válkách a dokázali obratně obstarat obilí na mouku a chléb a tím podle doložených historických pramenů zachránili všechny spoluobčany před hladem.

A přesto jednoho dne převážilo nepochopení a zášť většinového obyvatelstva. Ideologie nenávisti začaly růst v polovině 19. století a všemožně zdůvodňovaly odmítání Židů. Do dvacátého století již vstupují v podobě nebojím se říci kolektivního odporu. A když i ti, kteří se neštítili, sklonili hlavu a mlčky trpěli to, co se dělo, zachvátil nacismus veřejný život našeho města a poznamenal ho na věky věků.

Židovská menšina obyvatel České Lípy byla rozprášena a fyzicky téměř zničena. Zbyly tu po ní ale vzpomínky a hmatatelné stopy. Proto jsme se rozhodli je oživit a připomínat každý den, že tu žili kdysi s námi, že jejich děti byly stejné jako jiné, jenom je čas vystavil krutému osudu a vyvražďování. Taková vzpomínka pro nás zde dnes žijící musí zůstat varováním. Proto jsme se ve městě Česká Lípa volně inspirovali projektem Kameny zmizelých německého umělce Guntera Demninga, který jako první přišel s myšlenkou vsadit před domy obětí holocaustu pamětní kameny, abychom o ně alespoň zavadili očima pokaždé, když tudy půjdeme – nebo jinak řečeno: abychom tyto bývalé spoluobčany stále měli na očích v každodenním životaběhu našeho města. 

Oživili jsme tedy toho květnového dne roku 2018 tuto stopu i my v České Lípě. Chtěla jsem, abychom každý den měli na očích důsledky nenávisti a rozdělování, aby vzpomínka byla zároveň i varováním. Proto jsme nechali vsadit do městské dlažby kovové tabulky se jmény a osudy Židů, kteří žili v domech okolo. Těch tabulek bylo hned devět. Každá z nich připomíná tragédii jednoho českolipského obyvatele, který se stal obětí holocaustu. Pokloňme se jejich památce a nezapomínejme.

Ulice U Synagogy (Tempelgasse) čp. 692

Dr. Bernhard Wolff, narozen 1886, deportován 1940 do Dachau, 1941 do Buchenwaldu. Zavražděn 3. 4. 1942 v Bernburgu

Marta Wolffová, narozena 1899, deportována 1942 do Terezína, 1942 do Izbice. Zahynula

Michael Leopold Wolff, narozen 1928, deportován 1942 do Terezína, 1942 do Izbice. Zahynul

Šarlota Wolffová, narozena 1931, deportována 1942 do Terezína, 1942 do Izbice. Zahynula

Ulice Děčínská (Bredschneiderstrasse) 1414 (vila Adéla)

Erich Libochowitz, narozen 1901, deportován 1941 do Terezína, 1944 do Osvětimi. Zahynul 16. 3. 1945 v Dachau

Marie Libochowitzová, narozena 1906, deportována 1941 do Terezína, 1944 do Osvětimi. Zahynula

Erika R. Libochowitzová, narozena 1936, deportována 1941 do Terezína, 1944 do Osvětimi. Zahynula

Ulice Moskevská (Schmeykalstrasse) čp. 84

Tereza Adlerová, narozena 1876, deportována 1941 do Lodže. Zahynula 9. 5. 1942 v Lodži

Ulice Děčínská čp. 361, dnes VILLA Hrdlička

Emily Altschul-Weiss, narozena 9. března 1913, deportována 6. března 1943 do Terezína, 12. října 1944 do Osvětimi. Zahynula v březnu 1945 v  Bergen Belsen

 

 

Zpět

Kontakt

Město Česká Lípa
Nám. TGM čp. 1
470 01 Česká Lípa

+420 733 251 953

© 2010 Všechna práva vyhrazena.